VY si nastoupíte do jakéhokoliv autobusu, vlaku, tramvaje, dokonce i do taxíku. Jenže co handicapovaní musí počkat na bezbarierovou dopravu a toho ještě kolikrát nevezmou, protože je tam kočárek.
A co vlak musíte dát vědět alespoň den předem aby ten vlak vůbec jel, a Co Tax, myslíte, že do taxe vezmou vozíčkáře. Na 99 procent opravdu né, přece si nedají tu práci aby strčily vozík do auta, třeba bych jim jej odřela to nepřipadá v úvahu.
Takový mi máme život ale nestěžuji si ..
Jen at mi prosím nikdo netvrdí, že tohle není diskriminace, nejsme už diskriminovaní jako handicapovaní dost?..
Když už se já jako vozíčkář dostanu do autobusu s bezbarierovým přístupem musím mít sebou vždy doprovod protože když vystoupím všude jsou vysoké obrubníky, někdy mám pocit jako by s námi vůbec
nepočítali, když dělají něco bezbarierového měl by to nejprve vyzkoušet vozíčkář a ten teprve schválit.
Dobrý článek. Jen bych tam možná ještě připsala něco pozitivního (např. Jak to udělat, aby problémy nevznikaly). Jinak super :)
OdpovědětVymazataby problemy nevznikaly musela bych byt politikem a par veci v ČR ZMENIT
VymazatNemusíš být politikem. Stačí být trošku pozitivnější. Nemyslím to nijak zle, jen Ti chci poradit, jak na to. :)
VymazatVem si, že někdo na vozíčku (ty ho třeba vůbec nemusíš znát) třeba bude někam chtít jet a nebude si úplně vědět rady, tak si třeba řekne: "Jó, tak když je ta doba internetu, podívám se, jak to vidí ostatní. A když narazí na nějaký blog, kde bude např. "Dnes jsem jel autobusem, ale ten byl zrovna přeplněný. Jen díky šikovnému řidiči, který mi tam pomohl nastoupit, jsem se mohl přepravit tam, kam jsem chtěl. Díky.", tak to zní lépe než když napíše: "Dnes jsem jel autobusem, ale ten byl zrovna přeplněný. V uličce byly nastavené kočárky, tak už jsem se tam bohužel nevlezl. No co už."
Neber to jako urážku nebo něco v tom smyslu, je to jen rada. :)
Nebo např.:
Stojím před obrubníkem před obchodem, ale bohužel na něm není nájezd. Řeknu si: "No, tak dnes si asi ty rohlíky nekoupím" nebo "Poprosím kolemjdoucí paní, aby mi pomohla se dostat tam, kam chci"?
Nestěžuji si, ale promiň, nic jiného než stezovani nevidim. Chápu, ze je to komplikace, ale dívala bych se na to z pohledu osobního rozvoje:-) Co muzu udělat pro to, aby se to změnilo? Jak jinak si poradit, abych se dostala kam chci nebo potřebuji? Neříkám, ze to není náročné, ale lidé handicapovani musí být silnější než běžný průměr. Třeba zrovna taxík, vyhlidnu si combi, otipuju řidiče a když na něj budu milá a nebo mu rovnou nabidnu spolupráci výhledově dlouhodobou, slibim, ze o jeho ochotě povím dalším, kteří mají stejný problém...co myslíš? Nešlo by to spíš touhle cestou?:-)
OdpovědětVymazatvidim ze si nesedela na vozejku
VymazatVidím, ze se nesnazis o cokoliv, pouze fnukas. Vozik pouzivas jako "berlicku" k litovani. To bude povahou a pristupem k zivotu, ne vozíkem. Jsou lide postizenejsi a drou na sobě. Řídila bych se spíš snahou " krok ja k tobe krok ty ke me " a TO není myšleno jako výsměch tvému stavu...
VymazatJe mi 11let, takže všechno řeší máma, ale něco Ti řeknu..Cesta MHD je občas o nervy,má jet bezbariérový autobus, ale..ejhle, ono to má 4 schody velké jako blázen (slušně řečeno :D)..Než mě máma vytáhne tak občas skoro srazí (omylem) další nastupující, a než vystoupíme, tak málem vypadneme obličejem napřed z autobusu ale zdravý občané se tam cpou pořád dál a vypadají že si myslí něco jako "Blbka, se tam s tím dítěm cpe a nepustí mě" (Samozdřemě ne všichni ale najdou se tací) A myslíš si, že lidé ochotně pomůžou? Leda v krásném snu! (Opět: Najdou se vyjimky)
VymazatA prosím Tě: Příště komentuj jen něco, o čem něco víš. ;)
Taky něco přidám. Konkrétně Bruntál.
OdpovědětVymazatPošta - prošla rekonstrukcí, při které mysleli i na vozíčkáře. No, spíš nemysleli. Při vstupu jsou samootvírací dveře a plošina. Ale když vyjedete nahoru, tak tam jsou další dveře, které mají tak přitažené brano, že jsem je měla problém otevřít i já - zdravá.
Okresní úřad - jedna část je přístupná jen po schodech a tak tam udělali výtah, který má vstup zvenčí. Jenže k němu se dostanete teprve, když vjedete na chodník. Ten ovšem nemá nájezd, nýbrž 15 cm obrubník po celé délce. Hlásila jsem to už před půl rokem a zatím se nic nezměnilo. :-(
OBDIVUJI Tě, tebe i ostatní vozíčkáře. A moc nechápu komentáře nahoře. Asi by to opravdu chtělo je na týden posadit na vozík...ono by se vidělo. My "chodící" si kolikrát ani neuvědomujeme, jak složité může být dostat se z bytu, do výtahu, z domu, na ulici, do vlaku, autobusu, do tramvaje..obzvlášť, pokud by člověk byl sám... nezasloužíš si hanu, ale úctu a obdiv!
OdpovědětVymazat